První obraz
Rozpustilí studenti se loučí s Amiensem a posmívají se Tibergeovi a
des Grieuxovi, kteří se rozhodli vstoupit po prázdninách na
teologii. Des Grieux a Tiberge se navzájem utvrzují ve ctnosti a ve
správnosti své životní volby. Zatímco Tiberge poodejde, aby des
Grieuxovi přinesl opravený šperk-talisman, přijíždí šestnáctiletá
Manon. Má vstoupit do kláštera, ale vyprošuje si na svém opatrovníkovi
ještě den svobody a okouzlí jednak rytíře des Grieux, který se
rozhoduje s ní uprchnout, jednak velkostatkáře a prokurátora soudního
dvora Duvala, který jí věsí na krk nádherný náhrdelník. Des
Grieuxovi nezabrání v útěku ani Tiberge ani poznání, že Manon přijala
od Duvala šperk. Manon s des Grieuxem odjíždějí do Paříže.
Druhý obraz
Des Grieux by rád legalizoval svůj poměr s Manon, koncipuje dopis
otci, Manon se však každé změny zdráhá. Slibuje, že opatří
pomoc, aby neupadli do bídy. Vypráví rytíři pohádku o králi a
vose a vystrnadí ho z domu. Přichází Duval, jemuž pomohl milence
vypátrat Tiberge. Duval činí Manon galantní nabídky, prosí ji, aby
mu nadále opatrovala jeho šperk. Des Grieux se však náhle vrací,
dovídá se od služky o Duvalově návštěvě, je zoufalý. V tom okamžiku
se objevuje Tiberge a dovršuje přítelovo zoufalství vyprávěním o
Manonině zpronevěře s Duvalem hned v Amiensu. Des Grieux odchází od
zrádné Manon, aby vstoupil do kněžského semináře.
Třetí obraz
Abbé des Grieux káže v chrámu o přikázání Páně milovati se
vespolek. Při chrámových dveřích ho zastavuje Manon, překoná jeho
odmítání a probudí v něm znovu lásku k sobě. Des Grieux svléká
duchovní šat, chápe se znovu rytířského meče a dá se svou Manon
odvésti k Duvalovi (který ho osobně nezná) jako její nezkažený a
venkovský bratranec.
Čtvrtý obraz
Manon a des Grieux se laskají v Duvalově bytě. Duval zahrnuje Manon
dary a sliby a vítá des Grieuxe jako jejího příbuzného. Des Grieux
se vydává za prosťáčka a přitom ho přinutí, aby si sedl pod
parohy a zesměšní ho mravoličnou baladou o lásce štvanici. Duvala
v tom navštěvuje Tiberge a odhaluje des Grieuxovu totožnost. Des
Grieux a Manon odcházejí, Duval slibuje pomstu.
Pátý obraz
Tiberge se znovu vetře do des Grieuxovy důvěry a namluví příteli,
že jediné slovo Duvalova syna může odvrátit hněv starého Duvala a
pohromu. Des Grieux tedy pozve mladého Duvala na návštěvu a dokonce
mu svěří Manon k návštěvě opery; činí tak tím spíše, že
Manon právě ukolébala jeho ostražitost tím, jak před jeho očima
odmítla italského šlechtice, který se jí přišel dvořit. Mladý
Duval však místo do opery zavezl Manon k sobě a oba pošlou des
Grieuxovi pro útěchu Duvalovu milenku Modestu. Tiberge triumfuje: dokázal
des Grieuxovi, že ho Manon podvedla. Des Grieux se rozlítí na Tiberge
jako osnovatele celé intriky a přinutí ho, aby vylákal mladého
Duvala z jeho bytu. Sám spěchá tam za Manon.
Šestý obraz
Manon v bytě mladého Duvala dokáže usmířit svého rytíře, ale
nechce odejít s holýma rukama. Tiberge v nečekaném dopise navádí
des Grieuxe, aby se pomstil mladému Duvalovi a utekl nejen s Manon, ale
i s jeho penězi; slibuje, že zdrží Duvala až do rána. Des Grieux
si zjednává své lidi, kteří vracejícího se mladého Duvala násilím
zadrží. Des Grieux prožívá s Manon milostnou noc. Tiberge však přivádí
starého Duvala (jehož zpravil o přepadení syna) a policisty. Milenci
jsou zatčeni, Tiberge vyprošuje volnost pro des Grieuxe a doživotní
trest pro Manon. Duval určuje Manon do transportu poběhlic pro
Ameriku. Des Grieux se zříká přítele a proklíná ho.
Sedmý obraz
Synovec velitele transportu žádá strýce o Manon. Tiberge, který se
k výpravě připojuje jako duchovní, žádá velitele o shovívavost k
des Grieuxovi, který neopustil Manon. Manon je na smrt nemocna, de
Grieux se s ní chce dát konečně oddat, když se však velitel dovídá,
že Manon není provdána, má v úmyslu dát ji synovci. Des Grieux se
tedy bije o Manon se synovcem ― už
„zbytečně“, Manon právě
zemřela. Tiberge prosí o boží milosrdenství pro Manon, des Grieux
pro Tiberge. |
